Na pardubicku se výrazně zlepší ovzduší
MENU

Otázky a odpovědi

otázky a odovědi

Proč potřebuje elektrárna nějakou výjimku? Neměla by dodržovat zákony?

Protože evropská legislativa obdobně jako v automobilovém průmyslu zpřísňuje ekologická pravidla příliš rychle a zcela bez ohledu na délku a komplikovanost investičního cyklu, který v energetice trvá běžně až 6 let. Elektrárna Chvaletice přesto splnila 23 z 25 požadavků nových emisních limitů a požádala o částečnou a časově omezenou výjimku pouze na emise dvou znečišťujících látek. To však neznamená, že nedodržuje zákony – institut výjimky je součástí příslušné evropské směrnice a tato směrnice přímo vybízí provozovatele, aby o výjimku požádali v případě, že by splnění limitů přineslo zanedbatelné zlepšení ovzduší, zato však obří náklady. Což je přesně případ Elektrárny Chvaletice. Je to jako kdybyste postavil dům podle stavebního povolení a při kolaudaci vám stavební úřad nařídil, že kvůli nové směrnici EU musíte vyměnit všechna okna a dveře za jiné s nepatrně lepšími izolačními vlastnostmi.

Proč šetříte na filtrech, a tedy i na zdraví obyvatel?

V současnosti provádíme ekologizaci elektrárny za více než 7 miliard korun, která přinese největší snížení emisí od 90. let. Jde o jednu z největších současných soukromých ekologických investic v ČR, která je srovnatelná se státními sanacemi extrémně kontaminovaných území. O nějakém šetření tedy nemůže být vůbec řeč. Bez ohledu na výjimku se díky tomuto projektu významně zlepší ovzduší na Pardubicku a sníží dopad veřejné energetiky na zdraví obyvatel.

Je pravda, že kvůli výjimce elektrárna vypustí do ovzduší o 300 kg více rtuti a o 330 tun více oxidů dusíku?

Není. Emisní koncentrace oxidů dusíku díky právě probíhající ekologizaci poklesnou oproti roku 2015 o 42 %. Uvedených 330 tun „navíc“ se vztahuje k teoretické maximální roční produkci elektrárny a reprezentuje rozdíl mezi stavem s výjimkou a bez výjimky. Tento rozdíl přitom rozptylová studie vyhodnotila jako neměřitelný. To samé platí o rtuti s tím rozdílem, že uvedených 300 kg už vůbec nedává žádný smysl, protože jde navíc o srovnání dvou různých metodik měření. Pro občany na Pardubicku je podstatné to, že podíl příspěvku elektrárny na ročním průměru koncentrace rtuti bude maximálně 0,002 % imisního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací. Jde o podobné množství rtuti, jaké je obsažené například v mořské vodě.

Jaký bude skutečný dopad výjimky na obyvatele Pardubic?

Pro představu: V letech 2012–2016 dosáhly maximální hodnoty ročního podílu 7EC jen cca 1 % celkové úrovně znečištění imisemi NOX v blízkosti elektrárny a 0,25 % pro krajské město Pardubice. Pohybujeme se tedy v tak nízkých příspěvcích, že obyvatelé vůbec nemají šanci poznat, jestli elektrárna dostala či nedostala výjimku.

Je Elektrárna Chvaletice vůbec potřeba, když tolik elektřiny vyvážíme?

V plné parádě se to ukázalo 12. června 2019, kdy Elektrárna Chvaletice odvrátila blackout ve středních Čechách a několik hodin nouzově zásobovala v ostrovním provozu oblast odpovídající trojnásobku Prahy. Česká přenosová soustava potřebuje stabilní a dobře regulovatelné zdroje, aby i při předpokládaném nárůstu výroby OZE dokázala garantovat bezpečné dodávky energie. Pozice exportéra navíc nebude věčná – kvůli masivnímu odstavování ostatních uhelných elektráren se Česká republika již za několik let může stát čistým dovozcem elektřiny…

A co změny klimatu? Není prodlužování provozu elektrárny v rozporu s Pařížskou dohodou?

I kdyby ze dne na den přestala fungovat celá česká energetika, klima by si toho ani nevšimlo a Čína by to dohnala na emisích asi za týden. Zcela určitě by si toho však všimli občané České republiky. Ano, klimatická změna probíhá, a přestože ji pravděpodobně nejsme schopni zastavit, měli bychom se zbavovat závislosti na fosilních palivech. Zároveň je ale třeba mít čím svítit a topit do té doby, než se podaří přejít na obnovitelné či bezemisní zdroje.

Ohrožuje elektrárna zdraví obyvatelstva?

Po mnohamiliardových ekologizacích elektrárna již v současnosti vypouští jen zlomek původního množství emisí a po aktuálně probíhající investici se její dopad na životní prostředí ještě sníží. Nedávné unikátní měření aerosolových částic za použití vzducholodi navíc potvrdilo, že díky odvádění spalin přes chladicí věže mají emise z elektrárny nižší zdravotní rizika, než se předpokládalo.

Vyrábí elektrárna elektřinu na vývoz?

To je naprostý nesmysl, většina vyrobené elektřiny směřuje do českých domácností, škol, nemocnic, úřadů a podniků. Obecně platí, že česká elektřina směřuje do zahraničí pouze v situaci, kdy mají v některé ze sousedních zemí nedostatek – například při nepříznivém počasí a nízké produkci na počasí závislých zdrojů. Typicky česká energetika zachraňuje německou při prudkém poklesu rychlosti větru či intenzity slunečního záření.

Má Pardubický kraj problémy se znečištěným ovzduším?

Přestože Pardubický kraj patří tradičně k významným průmyslovým a zemědělským regionům ČR, obyvatelé tu nedýchají horší vzduch než v ostatních krajích. Nejnovější Zpráva o životním prostředí charakterizuje ovzduší a emisní zatížení regionu jako průměrné. Kraj za to vděčí především pokračujícím ekologizacím velkých zdrojů, navazujícím na investice v 90. letech. Dle Českého hydrometeorologického ústavu zůstává z hlediska zdravotních dopadů jedním z hlavních problémů ovzduší v ČR znečištění jemnými prachovými částicemi.  V Pardubickém kraji bylo suverénně nejvýznamnějším zdrojem těchto škodlivin vytápění domácností (70,8 %), zatímco podíl veřejné energetiky je čím dál tím nižší.

Chtěl bývalý vlastník elektrárnu uzavřít?

Původně o tom uvažoval, ale pak své rozhodnutí přehodnotil a elektrárna vstoupila do Národního přechodového plánu ekologizace. To znamená, že ve skutečnosti i bývalý vlastník plánoval její ekologizaci a provoz.

Není modernizace elektrárny v rozporu se zákonem? Neměla se k ní udělat EIA?

Veškerý provoz a stavební úpravy v elektrárně podléhají přísnému dohledu dozorujících institucí a veškerá povolení byla vydána zcela v souladu s příslušnými předpisy a zákony. Krajský úřad i Česká inspekce životního prostředí v případě Elektrárny Chvaletice postupovali dokonce transparentněji, než jim ukládá zákon. Posouzení EIA vyžadují pouze takové stavby, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí. Modernizace však bude mít díky snížení emisí naopak výrazně pozitivní dopad na životní prostředí, proto příslušná ministerstva správně rozhodla, že EIA není potřeba. Toto rozhodnutí ostatně již dvakrát potvrdil soud.